9 PARADOXŮ O MNĚ

června 29, 2015

1. 
Miluju spánek, ale nerada dlouho spím: každej večer se těším do postele. A když si lehnu, tak si tááák lebedím, že to snad ani zdravý není. Ovšem nerada vstávám pozdě, můj max je tak do 9ti, jinak jsem na sebe naštvaná, že promrhávám den, páč já mám pořád co dělat a hlavně ráda něco dělám. Nicnedělání je fakt v případě nouze a to je jen, když jsem nemocná nebo unavená.

2. 
Nesnáším bordel, ale nerada uklízím: nejsem žádná hospodyňka, ale mám ráda věci na svým místě a proto mám i ráda pořádek. Ovšem nejsem až tak pečlivá co se úklidu týče, protože mě to nebaví. Doma ale plánuju, kdy se co poklidí a kdo to poklidí, protože nečekanej bordel je nejhorší bordel.

3. 
Miluju jídlo, miluju jíst, ale nerada vařím: vaření je věc, kterou nemám ráda už od dětství. Asi za to může i to, že jsem holka a doma mi říkali "už se učíš vařit?" nebo "ježiš, seš holka, tak bys měla umět vařit!". Tohle se váže i k poslednímu bodu. Jak jsem k něčemu nucena, dělat to prostě nebudu. 

4. 
Mám ráda městskej život, ale žít chci v lese: chodit po kavárnách v centru nebo toulat se nocí, pít víno, válet se v parku to mě baví, ale daleko raději se ocitnu v náručí matky přírody a poslouchám ji. Kdybych to měla matematicky převést, tak je to tak 30/70.

5. 
Ráda lenoším, ale strašně ráda sportuju: mám dny, kdy se dívám ráda na seriály, jsem doma a nic moc nedělám. Kdybych si ale mohla vybrat, tak neustále někam jezdím a to třeba na kole, na bruslích, pořádám outdoorový výlety a obecně prostě něco dělám a něco prožívám.

6.
Miluju auta a motorky, ale nerada řídím: možná to trochu upřesním - motorky miluju, auta mám ráda - stroje jako takový se mi líbi a vždycky jsem je obdivovala (tady se opět ukazuje to, že jsem vychovaná chlapem). Než jsem měla řidičák, těšila jsem se, že budu řídit a myslela jsem si, jak mě to bude bavit. Opak se ukázal pravdou a řízení auta mě nebaví. Možná se to ale změní, zrovna kupujem nový auto a na to se dost těším.
Na motorce jsem sice jela nesčetněkrát, ale zatím jsem neměla tu čest ji řídit. Tady ale v hloubi srdce vím, že je to právě ten stroj pro mě a že toto bude ono.

7. 
Miluju depresivní podzimní dny, ale nejraději mám léto: podzim je úžasnej svou mrtvou polovinou a barevnou škálou, nejlepší je ale podzimní déšť. Naprostá epesnost! Ovšem každý období má něco do sebe (až na zimu), ale léto je léto. V létě mám pocit určité svobody a to se mi v jiným období nestává. 

8. 
Jsem melancholický cholerik s velkou trpělivostí: tohle tvrzení jsem si vyslyšela několikrát a pořád nad tím dumám. Melancholický cholerik jsem asi, to jo, i když ono se to právě může jen zdát, mluvím dost dramaticky, věci prožívám a jsem dost emoční, takže to občas může vypadat tak, jak to právě není, ale trpělivost? Asi jak v čem a jak u koho. Nejvíc trpělivá jsem ale u svýho přítele :D

9. 
Mám ráda svoje pravidla, ale jakmile jsou mi stanovena od někoho z radostí je porušuju: já mám v životě určitý pravidla, určitý denní režim, který nerada převracím a když už musím, tak jsem z toho děsně nervní. Pokud mi ale někdo řekne, že něco musím, tak je to špatně a mám vůli vzdorovat. Dělá mi to ohromnou radost a ukazuju tím té dané osobně, že nademnou nemá moc. To ráda totiž vůbec nemám. Nikdo mě nemůže zkrátka ovlivňovat, pokud sama nechci. Pokud ale musím být takto znásilněna, tak doslova trpím a dělám všechno proto, aby to přestalo.


Tak co máme společnýho?


Pěknej začátek týdne přeju .)

You Might Also Like

6 komentářů

  1. Musím říct, že jsme na tom úplně stejně. Akorát s tím vstáváním to mám trochu jinak. Vždycky jsem naštvaná, že vstávám až tak v 10, ale neumím se donutit vstát dřív. :D
    http://slawarehouse.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele ono to věkem ale přijde, když jsem byla mladší, tak do 10ti bylo minimum, teď jsem vzhůru o víkendu kolem půl 8 a pohoda... Ale za to v zimě bych klidně spala

      Vymazat
  2. No, myslím, že toho máme společného víc :) Každopádně pod bod 4. se můžu podepsat. Nejradši bych bydlela někde na samotě, protože ten ruch velkého města mě chvílema štve. Ale na druhou stranu tam by mi zase chyběly ty výhody města. Takže to asi nechám tak, jak to je - bydlení na okraji velkého města :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud jsi tam šťastná a máš tam i klid, tak proč ne .) Naši se před 5 lety odstěhovali na okraj Brna, ale zrovna tam jsem si nemohla zvyknout, nelíbí se mi tam a to tam mají dost zeleně, je tam klid atd, ale necítím se tam, pořád je to málo, takže já vím, že musím na tu samotu, no :D

      Vymazat
  3. Tak se ve spoustě bodů vidím. Jen u těch aut jsem to dotáhla k dokonalosti a řidičák stále ještě nemám. Nejdřív jsem si říkala, že na něj mám dost času, protože popojíždět po Praze autem se mi stejně nechce a teď tak nějak zjišťuji, že autobusy, vlaky a MHD mi celkově vyhovují víc, protože tam doháním práci a spánek. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D tak to jsi vyřešila báječně s těma autama

      Vymazat

Díky moc všem za všechny komentáře či připomínky. Všechny je čtu a čtu je mile ráda .)