13. října 2015

INSPIRATIVNÍ VÍKEND

Uběhl víkend, kdy se nic zvláštního nestalo.
Nic jsem pořádně nedělala.
Nikde jsem pořádně nebyla.
Z počátku jsem byla na tuto skutečnost dost naštvaná, protože jsem měla plánů až nad hlavu a nic z toho se pořádně nezrealizovalo, ale jak se ukázalo později /resp. jak mi vychladla hlava/, tak to vlastně byla dobrá a správná věc.
V sobotu jsem musela do práce. Máme soboty otevřený na tři hodiny /děsná zbytečnost/ a i přesto, že soboty nesnáším a hážu je brigádníkům jak můžu, občas ji vezmu, mám pak hodiny navíc a můžu bejt víc doma v týdnu. Naštěstí to byla ale jedna z těch lepších sobot a měla jsem z ní i dobrej pocit. Po práci jsem si s nadšením, že si konečně koupím pár věcí, který mám na WL (tady) skočila do Háemka. No neměli tam nic. Dvě košile jsem tam nenašla vůbec a trika a mikina mi i v dětské velikosti 158/164 byli velký. V hlavě mi zněl utěšující zvuk "neboj, na netu to bude". Jakmile jsem došla dom a sedla za Mac, objevila jsem, že sice ty věci tam jsou, ale ne v mých velikostech. V tu chvíli jsem spravedlnost chtěla uškrtit. No je snad fér, že když konečně si chci něco koupit, tak to prostě není? Pf!
Po obědě jsme šli na velkou procházku. Celou cestu jsem poslouchala Toma jak mi vysvětluje jeho budoucí filozofii. Už dlouho snil o tom, že bude podnikat a asi se to začíná pomalu rýsovat. Má investora, rýsuje se logo, stránky, eshop a takový ty další věci. Snad to klapne, páč moc dobře vím, jak je na nic pracovat pro někoho a nemít z toho vlastně radost, protože to není tvůj produkt. Jo a já budu fotograf, jupí!
Večer jsem uvařila čaj, jedla štrúdl a koukala se, kde si koupím parku. No to taky bude ještě oříšek. Neví někdo proč jsem tak komplikovaná? Při brouzdání netem jsem si vzpomněla, že bude na veletrhu akce, na které jsem byla minulej rok s bráchem. Protože mi ale po telefonu řekl, že tam tentokrát nepůjdem, neboť rekonstruuje byt /jako fakt od základů/, tak nebude čas. Projela jsem si tedy jen tak, co ještě veletrh nabízí.
Voilá Mobitex!
Plesk do čela.
V tu ránu mě napadla myšlenka naše hnízdo trochu přetvořit. Jak jsem psala v minulým článku tady, miluju design a celkový vymýšlení. Nejlepší je, že naši si mě volají k nim domů, abych jim tam něco navrhla. Naposled to byl obývák. Hodně to mamka dělá i na oblečení a Tomáš se prakticky beze mě neobleče. Občas si říkám, že mám nějaký cítění na tyhle věci. Někdy to vidím i na fotkách.


Protože v neděli ráno jezdí Tom na Airsoft, tak já mívám neděle pro sebe. Udělala jsem si super velkou snídani, zkoukla jeden díl "Ano, šéfe!" a trochu jsem poklidila byt. Umyla jsem si vlasy svým šamponem /argaňák je fakt super, dík wáz/ a zasedla jsem opět za Maca. V hlavě mi najednou nabíhaly tisíce nápadů co a jak vytvořit. Řekla jsem si, že prvotně zrenovuju svůj pracovní koutek. No a na jaře celou pracovnu k tomu. Kuchyň se mi líbí tak jak je /akorát se musí navrtat dvě nový poličky nad kávovar, kde budou moje kávový nezbytnosti/ a ložnice potřebuje jen palety, který si budu přát na vánoce, ať máme konečně postel, plus koupím kobereček a sundám jedny záclony. Prostě takový úpravičky.
Pracovna, protože tam trávíme nejvíc času a odehrává se tam skoro všechno, bude trvat nejdýl, ale bude to super.
A jak to teda bude vypadat? No až to bude hotový, tak vyfotím a popovídám, takže se nech překvapit. Celý to mám namyšlený a vymyšlený a to jen díky tomu, že jsem měla nic nedělací víkend.
Zkus to taky někdy, třeba budeš překvapená/ý jako já.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky moc všem za všechny komentáře či připomínky. Všechny je čtu a čtu je mile ráda .)