VŠECHNOMOŽNÝATAK.

září 17, 2016

Nemám ráda Prahu. Ok já nemám ráda města obecně, když nemusím, nechodím tam a do Prahy obzvlášť. Necítím se tam dobře, navíc je tam strašně ale strašně moc lidí, cizinců a tak, no bleh.
Každopádně jednou za čas (rozuměj jednou za 2-4 roky) se tam objevím. Vždy k jiné příležitosti a protože jsem na tuto akci chtěla jet už několikrát a vždycky mi to uteklo, tak na závěr léta a na závěr mé volnosti jsem se tam vydala.
Veggie Náplavka je projekt, kdy se v Praze na nábřeží, tzv. Náplavka slezou všichni ti, kteří jedí, vaří či prostě vyznávají a nebo propagují veganský způsob života. Organizují to Vegan Fighters, což jsou vegani a mistři v bojových sportech.
Na této akci je plno jídla a lidí, kteří mají podobný/stejný náhled na život. Mimo to, že se můžeš potkat se spoustou lidí stejně smýšlejících si i dokonale pochutnáš na jídla bez krutosti, můžeš si zakoupit různý předměty, trika, tašky, ovoce a zeleninu, šťávy a smoothies, podepsat různý petice a obecně podpořit jak různý podniky, tak prostě lidi, co dělají a konají dobro. Navíc se tam konají různý vystoupení a exhibice, kde si můžeš zkusit zabojovat s profesionálníma zápasníkama a zjistit tak, že k životu a ke sportu fakt zvířátka nepotřebuješ. Nejvíc mě ale dojala malá holčička, která je od narození veganka a mluvila tam otevřeně před stovkou, možná i více lidma o tom, proč je veganka a tak. No skoro jsem brečela!
Zkrátka a dobře jsem tam jela s kámoškou a jejím přítelem, a celej den jsme ještě s dvěma kámoškama prostě náplavkovali. Bylo to super, užila jsem si to a doufám, že příští rok opět pojedu.




V půlce července jsme se dostali biologicky do té doby, kdy se naše tělo chystá na zimu. Já to pocítila a v pohodě jsem to zvládla. Podzim je pro mě asi nejoblíbenější roční doba. Všechno se zbarvuje, jinak voní (ááá ta vůně lesa!), je chlad, mlhavo, prší, no prostě nádhera. A v podstatě příroda usíná/umírá, aby mohla na jaře zase vstát a ukázat svou krásu a dary. Je to k nevíře, jak může umírání vypadat a vonět. Už se těším, až začnu zase každej večer zapalovat svíčky. Miluju svíčky! S nima se cítím nejvíc doma <3



S podzimem se pro mě blíží doba, kdy půjdu kupovat diář. Kupování diářů miluju, zachvacuje mě takovej zvláštní pocit a užívám si to. Příští rok chci používat opět Moleskine, tentokrát sáhnu ale po formátu L s měkkou vazbou. Tvrdou vazbu na diářích nemám ráda, navíc jsou pak zbytečně těžký a čím menší zátěž, tím líp.
Co používáš ty za diář?

Nikdy jsem moc nechápala, proč fotografové a nebo klidně i lajci mají několik objektivů. Já si hravě vystačila s jedním, základním se kterým jsem uměla vyfotit super makro i ultrazoomový objekt. Teď, co už nemám základní zrcadlo, ale fotím s poloprofi mašinkou, která nemá základní objektiv, ale právě ten ultrazoomový zjišťuju, že potřebuju ještě jeden objektiv. A když jsem zjistila, jakej by to měl být, tak ho budu muset koupit. Nemám z toho radost, páč budu muset našetřit min. 8500,- ale co nadělám, je žádáno, tak musí být.

Po dlouhým hledání nehledání jsem našla osobu, která je hodna mi vytetovat poslední díl do polorukávu. Moje tatérka mi totiž hned po tom, co jsem jí před nějakým tím rokem vysvětlila svůj plán řekla, že tu poslední část ona dělat nemůže. Já jsem to neřešila, necítila jsem, že by už měl nadejít čas, až do teď. Nová osoba ale nestíhá a tak bude poslední díl asi někdy v říjnu. Nevadí, na takový věci se nesmí spěchat, hlavně, že to bude.



Rozhodla jsem se užít si trochu peněz a za výplatu se půjdu po roce ostříhat. Nečekej nic novýho ani extra, prostě zkrátit, prostříhat a upravit vlasy. Cítím, že to potřebujou a já taky.
K tomu se ještě váže, že se hodlám obdarovat konečně těma hodinkama, po kterých toužím snad století. Problém je v tom, že mám tak trochu zakázáno si je koupit, prý mi je chce dát přítel.
No a taky bych si ráda ještě dopřála filtrační konev, ale pořád nevím, jestli je vlastně potřebná...
A ještě se rozhodla, že si už nebudu dělat Wish Listy. Už dlouho si skoro nic nekupuju a ani po ničem netoužím, takže není potřeba. Jsem na sebe i trochu hrdá, materialismus nás má v této době v hrsti a je potřeba tomu odolávat. Navíc já se snažím mít jen ty věci, který jsou pro mě opravdu důležitý a potřebný a spíš přemýšlet o budoucnosti a mít záložní plány.

Hezký dny všem! .)

You Might Also Like

1 komentářů

  1. To já jsem v Praze x krát do měsíce, ale vždy se tak těším domů do klidu!
    No a svíčky, to je na zimě to nej. Nebo aromalampa s nějakou super vůní. V tomhle mě vytáčela teta, která měla doma takovýto zhasínátko na svíčky, tím ta plamínek vždycky úplně zabila. :D

    OdpovědětVymazat

Díky moc všem za všechny komentáře či připomínky. Všechny je čtu a čtu je mile ráda .)