6. prosince 2016

ŠVESTKOVEJ LAK NA NEHTY A VÁNOČKY

Mám hroznou chuť jít do sekáče a pořídit si nějaký huňatý svetry na rozepínání. Nemám ráda věci přes hlavu, ale paradoxně jich mám víc jak těch rozepínacích. S dobrou náladou z levnýho, ekologickýho a výhodnýho nákupu bych si sedla do kavárny, neb Brno je město kavárenské a přesně proto ho mám ráda. Nechala bych si naservírovat nějakej filter do Chemexu a užívala bych si spokojených okamžiků. Jo a muselo by to bejt v týdnu a dopoledne, o víkendu je totiž atmosféra v centru jiná a odpo ve všední den taky. A právě o tom to je, o atmosféře. Ta mi chybí. Taky si nějakou dobu už plánuju, jak si vezmu maca do kavárny a budu psát na veřejnosti. To by mě ale musel opustit strach nebo něco takovýho. Já totiž nerada nosím maca ven. Vlastně za ty dva roky co ho mám jsem ho vyvenčila jen jednou a to se ještě vezl v autě. Hold jsem na svoje věci extra opatrná...

Asi mi trochu zase ruplo v bedně a koupila jsem si švestkovej (!) lak na nehty. Mám teď zase nějaký barevný období a asi se mi to líbí. Že bych si i ten svetr koupila takhle barevnej?
Zatím nemám náladu na vánoce a už vůbec ne na to, že tu bude další novej rok. Moc to nechápu, kam se ten všechen čas zase poděl? Opravdu to nestíhám a nevyhovuje mi to. A taky se mi nechce vymýšlet, co komu koupit, to mě ničí. Za prvé jsem na to lama a za druhé to nemám ráda, páč musím nakupovat, což znamená jít do obchodu. Nesnáším obchody a nakupování.
Když jsme u těch vánoc, tak toto budou asi moje poslední vánoce, který budu trávit s našima. Příští rok bych už teda ráda bydlela a pokud se to podaří, tak bych tím pádem už chtěla trávit vánoce jen s přítelem (jo vlastně, to už nebude přítel, ale manžel! sakra...) v hnízdě snů. Šmarjáá jak já se těším!



Co je teda ta moje pracovní cesta? Co je to "moje" co mi bude vydělávat peníze? Víš co myslím, ne? Takový to "ona je architektka, vždycky uměla hezky malovat." Nebo "on byl vždycky šikovnej, vždycky uměl všechno opravit, není divu, že je opravář." Přemýšlím nad tím zase, páč jsem skončila něco jako dream job, což víš, a dělám zase úplně jinýho. Furt mi to ale šrotuje. V hlavě mám spoustu nápadů, jde mi plno věcí, umím hodně, ráda se učím a když mě k tomu něco fakt baví, umím se do toho pořádně ponořit. Nejvíc by mi vyhovovalo, kdybych si mohla vyzkoušet různý práce na nějakou dobu a pak si vlastně ujasnit, co je to pravý ořechový. Achjo, ta dospělost je fakt na prd.


Co ale vím, je to, že pro příští rok jsem se rozhodla pořádně se do toho obout a uskutečnit ty důležitý kroky. Ok tak svatba je teda jasná, jen bych ji měla začít plánovat a řešit. Nějak se k tomu pořád nemám...
Určitě musíme vyřešit ten náš byznys, trvá to všechno moc dlouho, špatně se k tomu vracíme a pořád mám pocit, že nemám dostatek infa, aby to celý mohlo jet. No ale pak se potkám s lidma, kteří ví úplný kulový a šlape jim to. Nechápu. Ironie. Život je někdy fakt divnej.
Poslední věc, která se musí uskutečnit je to stěhování.
No a je to jasný, že? Rozhodla jsem se růst! .)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky moc všem za všechny komentáře či připomínky. Všechny je čtu a čtu je mile ráda .)