27. dubna 2017

TETOVÁNÍ A BOLEST


Probrali jsme takovej základ (klik sem), poradila jsem, kam na dobrou kérku v Brně (klik sem) a taky jsem ti ukázala, jaký styly kérek vlastně existujou (klik sem).
Dneska to bude téma, který jsem zavádět nechtěla, ale očividně je to žádoucí (a co bych taky pro svoje čtenáře neudělala, že), tak jdem na to.

Bolest je velmi konkrétní věc, ale jedno je jasný, kérka prostě bolí. To ale určitě víš, otázka zní jak moc to bolí? A nebo kde to nejvíc bolí?
Já jsem zastánce toho názoru, že když už máš tetování fakt vymyšlený a vidíš ho, víš kde bude, dokážeš si to představit a prostě to cítíš (!), tak bolest neřeš. Páč pokud se totiž rozvykleš tím, že tam si to nedáš, neb by to bolelo, tak toho budeš litovat. Vždycky je nej řídit se tím, co a jak cítíš. Věř mi.

 TETOVÁNÍ = BOLEST

Obecně nejmíň to bolí tam, kde je čistá a tuhá svalovina, jako např. rameno, stehno, za krkem. Naopak nejvíc bolestivý místa jsou ty, kde je tenká kůže (nárt, prsty), kde jsou kosti (žebra, lebka, koleno, loket), nebo kombinace obou, tzn. tenká kůže s kostma (hrudník, krk) a nebo ohyby/jamky (kolenní jamka, loketní jamka).
Pak už se přesouváme do bolestí nepříjemných, jako např. břicho, vnitřní strany ruky či stehna, páteř.
Vše je ale opravdu individuální!
Druhou a stejně důležitou roli hraje tetování samotný. Pokud chceš kérku na nárt a máš vymyšlenou hvězdičku bez stínů či výplně a barvy, nemá cenu řešit bolest, ale pokud bys na ten nárt chtěl/a obrázek třeba ve stylu akvarelu, tzn. barvy, tak se posereš. Naprosto.



Jasně, někomu to bude bolet víc, někomu míň, sám/a nemůžeš vědět, zvlášť, když jseš třeba na první tetování... Nelze prostě určit, kde tě to bolet bude víc a kde míň. Jak jsem "řekla", záleží jakou kérku chceš a kam ji chceš. Každej to má jinak, každej cítí jinak, každej vydrží jinak.
Taky je otázka i toho, jak dlouho daný tetování trvá. Ono většinou třeba po hodině píchání těch jehliček do kůže už pomalu v mozku tu bolest nezvládáš a dostaneš se do určitýho tranzu. Stalo se mi to dvakrát. U stejnýho tetování. Mám na ruce havrana, od ramene k loktu a je z 80% černej, což znamená, že tatérka musela použít více jehel najednou (26!), aby mohla pokrýt větší plochu. Vzhledem k tomu, že mi to celkem dělala 10 hodin jsem možná byla i víc jak v tranzu. Už jsem necítila jehly, ale ruka mě pálela a měla jsem pocit, jako bych si jezdila šmirglovým papírem po ruce. No drsný jako prase. Co budu povídat. Ale když toto podstoupíš, když toto zažiješ, prožiješ a procítíš, tak pak už dokážeš odhadnout, kde tě to bude bolet, kde to bude nepříjemný a kde to přežiješ. A možná že už tě tetování nebude až tak lákat. Dokud jsem nešla na toho havrana, byly kérky taková závislost. Měla jsem pět menších tetovaček, symboly a nápisy, takže jen černá a prostě linie, což si dokážeš i užít a já si to uměla užít, no a pak přišel havran...
Závěrem chci říct, že o bolesti nepřemýšlej, k tetování to prostě patří a patřit bude, pokud to akceptovat nechceš, tetování si nedělej :)

2 komentáře:

  1. Zajímavý článek! Já musím říct, že mě tetování zatím nebolelo vůbec, spíš to bylo příjemné a to mám jinak přitom poměrně nízký práh bolesti. Možná je to tím, že tetování nemám nijak velká, ale to největší mám zrovna přes hrudník. Nebála jsem se bolesti ani při prvním tetování, ale při těch dalších jsem si to šla vyloženě užít a na nějakou bolest mě ani nenapadlo pomyslet.
    http://cheesecakebysandra.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je správnej přístup :) Já si myslím, že můj práh bolesti není nějak nízkej, ale o tom je právě ta individualita.

      Vymazat

Díky moc všem za všechny komentáře či připomínky. Všechny je čtu a čtu je mile ráda .)